-
Autor: Rostislav Krotký
Vydáno: 27.5.2013
Strečink v cyklistice
Protahovací cvičení (strečink) je důležitým doplňkem v drtivé většině sportovních
odvětví. Ani cyklistika není výjimkou. Cyklistika navíc jednostranně zatěžuje některé
svalové partie, čímž dochází ke zkrácení svalů a svalové dysbalanci. To má často
za následek vadné držení těla, které může časem vyústit v různé problémy a bolesti.
Strečink dokáže toto z velké části eliminovat. Uvolněné svaly lépe regenerují a
vzhledem k většímu rozsahu jsou schopny podat i vyšší výkon. Z protažených svalů
se rychleji a lépe odplavují škodlivé látky a svaly jsou méně náchylné ke křečím.
Z těchto důvodů by se strečink měl stát samozřejmou součástí každého tréninku.
Strečink před tréninkem
Zapamatujte si, že nikdy se nesnažíme protahovat studené svaly. Vždy je nutné svaly
nejprve zahřát a po té je protahovat. V opačném případě se vystavujeme velkému riziku
poškození svalů. Někteří odborníci dokonce protahování před výkonem nedoporučují.
Můj názor je protahovat, ale až po dostatečném zahřátí. V případě cyklistického
tréninku například po 15-ti minutách rozjetí zastavit a protáhnout se. Nepřehánějte
to s protahováním do krajních poloh, pouze do lehkého pnutí.
Strečink v průběhu tréninku
Při cyklistickém tréninku na strečink většinou prostoru moc není, ale můžete využít
malou zastávku, nebo se protáhnout přímo za jízdy. Průběžné protažení je vhodné
zejména při kompenzačním tréninku den po závodě, kdy jsou svaly více unavené až
zatažené. V tomto případě je vhodné si zastávky na protažení udělat. Opět to nepřeháníme
s krajními polohami.
Strečink po tréninku nebo závodě
Asi nejdůležitější čas pro strečink. Čím více jsou svaly unavené, tím delší čas
je nutné věnovat protahování. Největší efekt má strečink přímo po koupeli, kdy je
tělo rozehřáté a svaly relativně uvolněné. V tuto dobu využijeme strečink pro rychlejší
regeneraci a odplavení odpadních látek ze svalů. Sérii cviků můžeme opakovat i vícekrát.
Při následujících opakováních se dostáváme postupně do krajních poloh. Pro větší
efekt můžeme protahovací cvičení s několikahodinovým odstupem znovu zopakovat. Pokud
máte naplánovánu masáž, je vhodné se protáhnout ještě před masáží.
Pravidla protahování
Protahované svaly musí být zahřáté.
Cviky provádíme plynule bez kmitů.
Dbáme na správné provedení cviků.
Krajní poloha nesmí bolet.
Zaměřujeme se především na svaly, které jsou nejvíce namáhané, ale neopomíjíme i
ostatní.
Čím více jsou svaly unavené z předchozích tréninků, tím více času je potřeba věnovat
jejich protažení.
Cviky
Na následujících obrázcích jsem pro vás připravil série cviků, které můžete provádět
při tréninku s oporou kola a cviky, které jsou spíše vhodné na doma.
Závěrem
Zařadíte-li strečink do tréninku jako jeho samozřejmou součást, budete z něj bezesporu
profitovat. Pokud si na něj zvyknete a budete-li jej provádět pravidelně, pomůže
vám posunout vaši výkonnostní hranici zase o něco výš.
-
Autor: Rostislav Krotký
Vydáno: 11.4.2012
Compex - podpora regenerace
Compex lze jednoduše charakterizovat jako elektro-stimulační přístroj, který pomáhá cítit
se lépe. Spojuje v sobě množství funkcí z oblasti rehabilitace, regenerace a masáží, úlevy
od bolesti, zahřívacích cvičení, posilovacích a protahovacích cvičení, kondičních a fitness
programů, Ocení jej nejen sportovci, ale i lidé v rekonvalescenci po různých zraněních nebo
ženy, které chtějí zefektivnit své snažení při tvarování postavy.
Jak Compex funguje
Compex je založen na čtyřech párech elektrod, které se nalepí na stimulované svaly. Abychom
zvýšili účinky elektrostimulace, můžeme využít ukazatel motorického bodu, který nám pomůže
přesně nalézt správnou pozici elektrod. Pokud vlastníte přístroj s MI senzorem (muscle
intelligence senzor), dojde v první fázi elektrostimulačního programu k oskenování
stimulovaného svalu. Na základě tohoto měření zobrazí Compex například vhodné rozmezí
intenzit, nebo další parametry svalu podle spuštěného programu. MI senzor nabízí funkce
MI-SCAN, MI-RANGE, MI-TENS a MI-ACTION. Elektrické impulsy stahují a uvolňují stimulovaný
sval v přesně definovaných intervalech a intenzitě, kterou si sami můžete regulovat. Vše
opět závisí na spuštěném programu a stimulovaném svalu. Každý program má své doporučené
pozice elektrod a svou stanovenou délku. Jakmile skončí, přístroj oznámí tuto skutečnost
zvukovým signálem.
Compex jako regenerační pomůcka ve sportu
Pro většinu sportovců má Compex největší přínos při podpoře regenerace a uvolnění namožených
svalů. U cyklistů se jedná především o stehenní svaly, lýtkový sval, hýžďový sval a zádové
svaly. Všechny tyto svaly lze stimulovat přístrojem Compex, což napomáhá jejich uvolnění
a rychlejší regeneraci, popřípadě úlevě od bolesti. Přístroj obsahuje několik programů
pro regeneraci. Ten nejpoužívanější je bezesporu program aktivní regenerace, který sám
nejvíce využívám. Pracuje na principu protřepání svalů, kdy se frekvence stahů postupně
snižuje a zároveň se zvyšuje intenzita impulsů. Tento program trvá asi 24 minut a po
ukončení je vhodné provést ještě pro zvýšení jeho efektu protahovací cvičení.
Compex a jeho tréninkové programy
Compex lze využít i jako doplněk k tréninku. Nabízí programy jak na zlepšení sily, tak na
zvýšení vytrvalosti. U těchto programů se doporučuje zvýšit intenzitu impulzů na maximální
snesitelnou úroveň, aby bylo zapojeno co možná nejvíce svalových vláken a trénink byl tak
maximálně efektivní. Posilovací tréninky využívají ve velké míře hlavně hendikepovaní
sportovci, nebo lidé po zranění, kteří potřebují posílit svaly, které nejsou schopni
zatížit přirozeným pohybem a je u nich nebezpečí atrofie.
Osobní zkušenosti
Své zkušenosti jsem získal s modelem Compex Performance, který je určený převážně pro
sportovce a cyklisty. Když jsem začal Compex využívat, měl jsem mírné obavy, jakým
způsobem budu snášet elektrické impulsy. Musím přiznat, že mi to zprvu nebylo moc
příjemné a proto jsem si raději nastavoval nižší hodnoty intenzity impulsů a to na
spodní hranici rozmezí stanoveného MI senzorem. Postupně jsem si ale zvykal a nyní
nemám problém se pohybovat uprostřed stanoveného pásma.
Při prvních procedurách jsem si poctivě hledal pozice elektrod pomocí ukazatele motorického
bodu, což docela prodlužovalo celý průběh masáže. Po několika zapojeních však člověk zjistí,
kam elektrody nalepit a to i v případě různých svalových skupin, což velmi urychluje průběh
přípravy na masáž. Compex používám převážně na masáž stehenních svalů, lýtkových svalů a
někdy i hýždí. Nejlépe reagují stehenní svaly a na jejich stimulaci stačí nejmenší
intenzita impulsů. Nejhůře mi reagují lýtkové svaly, což je dle mého mínění způsobeno tím,
že mi lýtka často natékají. Možná by se hodil i jiný program, který ovšem model
Performance neobsahuje.
Jaký model vybrat
Cenová politika výrobce je taková, že vybavil své modely různými programy dle zaměření
přístroje a pokud chcete využívat i programy ostatních přístrojů, je nejvýhodnější nákup
modelu Copmpex Wireless, který krom toho, že umožňuje nahrání jakéhokoli elektrostimulačního
programu ze všech dostupných modelů, má i spoustu dalších vymožeností, včetně bezdrátové
komunikace s ovládací jednotkou, nebo MI senzoru na všech elektrodách. Z těchto důvodů
bych doporučil při nákupu zvážit, zda Compex bude využívat více lidí (například celá rodina),
nebo bude využíván pouze k jednomu účelu a na základě toho vybrat odpovídající model.
Závěrem
Compex se mi za dobu užívání velmi osvědčil a pomáhá mi hlavně v situacích, kdy není možnost
využít klasické masáže. Ale i při možnosti masáže ho beru jako výborný doplněk. Pokud si
připravím před masáží svaly za pomocí Compexu, je pak klasická masáž o mnoho účinnější.
Velmi dobré výsledky jsem pozoroval při jarním soustředění, kdy mi masér potvrdil, že moje
svaly jsou v o mnoho lepším stavu, než když jsem Compex nepoužíval. Lepší a rychlejší
regenerace znamená možnost více trénovat a tím docílit i vyšší výkonnosti. Cítím, že mi v
tom Compex může pomoci.
-
Autor: Rostislav Krotký
Vydáno: 11.3.2012
Intenzivní část objemového přípravného období
Pokud máte absolvován blog základní vytrvalosti, můžete přejít na část přípravy, ve které
začnete zařazovat intenzity. Vzhledem k tomu, že se pořád nacházíme v přípravném období,
je trénink stále objemového charakteru. O to náročnější je zařazení intenzit tak, aby
nedošlo k přetrénování a intenzivní trénink měl pro nás pozitivní efekt. Z tohoto důvodu
nemusí tento trénink tvořit stěžejní část tréninkové jednotky. Ta by měla být stále
založena na vytrvalosti a intenzity by měly být vloženy s přiměřenou délkou trvání a
správným načasováním. Vždy záleží na trénovanosti každého jedince.
Co vnímat jako intenzitu
Intenzita v objemové přípravě je každá část tréninkové jednotky, kdy se pohybujeme v
oblasti nad aerobním prahem. Aerobní práh je stav organismu, kdy tělo začíná přecházet
z tukového metabolismu na cukry. Čím trénovanější sportovec, tím blíže je tento práh
k prahu anaerobnímu.
Kdy zařadit intenzity
Abychom dosáhli maximálního tréninkového efektu, je nutné zařazovat intenzity v prvních
trénincích tréninkového cyklu, kdy je tělo ještě relativně odpočaté. Poslední tréninky
v cyklu již absolvujeme pouze ve vytrvalostním režimu. V rámci tréninkové jednotky
zařazujeme intenzity po důkladném rozjetí v první části tréninku. Zvláště v objemové
přípravě může být rozjetí delší, protože tělu trvá mnohem déle, než se plně adaptuje
na zátěž. Počet a délka intenzit jsou závislé na trénovanosti každého jedince.
Jaké intenzity zařadit
V přípravném období můžeme zařadit několik typů intenzit, které jsou vhodné kombinovat
s vytrvalostním tréninkem. V první řadě je to silový trénink nízkou, nebo střední
frekvencí šlapání. Tento trénink je velmi náročný a je vhodné jej zařadit ihned po
důkladném rozjetí v první části tréninkové jednotky a být před ním co nejlépe odpočatý.
Dalším vhodným tréninkem v přípravném období je trénink motoriky šlapání. Je to jízda
vysokou frekvencí šlapání kolem 110 ot/min trvající 1h - 2h. Tento trénink je vhodné
zařadit nejlépe na konec tréninkové jednotky. Po něm následuje pouze vyjetí. Zvláště
úvodní tréninky jsou velmi náročné a je potřeba jej zařadit opět mezi první v
tréninkovém cyklu. Mezi intenzity v objemové přípravě lze zařadit také úseky na
špici ve skupině, které se odehrávají mezi aerobním a anaerobním prahem. Další
důležitou intenzitou jsou spurty na konci každého tréninku, které mají i kompenzační
efekt. Cílený trénink na úrovni anaerobního prahu bych v této fázi přípravy zatím
nedoporučoval a raději jej zařadil až po důkladnějším odpočinku v období těsně před
prvními závody.
Jakým způsobem kombinovat intenzity
Ideálním základem tréninku v tomto období je trénink ve skupině s intenzitami na špici,
nebo trénink v kopcovitém terénu se středně dlouhými kopci. Oba typy tréninku jsou
intervalového charakteru s úseky lehce nad hranicí aerobního prahu. K oběma typům
tréninků lze v prvních jednotkách každého tréninkového cyklu přidat silový trénink a
vždy na závěr spurty. Trénink motoriky šlapání je vhodný trénovat individuálně, nebo
v malé skupince a je vhodné si najít rovinatý profil. Kombinovat lze s lehčím základním
tréninkem a je vhodné jej absolvovat jako první v tréninkovém cyklu. V rámci celé
třítýdenní intenzivní objemové části nejprve postupně intenzity přidáváme a v závěru
přecházíme zpět do vytrvalosti.
Závěrem
Intenzivní část objemové přípravy na kole je nejnáročnějším obdobím celé přípravy a
je nutné ji věnovat náležitou pozornost, nepodcenit regeneraci, poctivě provádět
protahovací cvičení, využít masáží a soustředit se i na kvalitní stravu a popřípadě
využít i vitaminových a potravinových doplňků. Jen tak z ní vytěžíte maximum.
-
Autor: Rostislav Krotký
Vydáno: 25.2.2012
Wattmetr v přípravném období - vytrvalost
Protože už 5 let používám wattmetr PowerTap jako nepostradatelnou tréninkovou pomůcku,
chtěl bych v některých článcích ukázat, jak jej nejlépe využít a popsat moje zkušenosti
a reálné využití v různých typech tréninků. I v přípravném období před sezónou lze wattmetr
s výhodou využívat a to nejen ve speciálních tréninkových jednotkách. V další částí se vám
pokusím vysvětlit jak.
Nepodceňujte význam tepové frekvence
Na úvod bych chtěl připomenout jednu důležitou informaci, watty udávají okamžitou hodnotu
vašeho vynaloženého výkonu, ale tepová frekvence je odezvou na aktuální stav organismu,
i když má určité zpoždění. Při vytrvalostním výkonu není toto zpoždění příliš podstatné a
stav organismu je při tomto dlouhodobém zatížení o mnoho důležitější než okamžitý výkon.
Řídit se proto pouze hodnotou, kterou udává váš wattmetr, není příliš vhodné. Proč ale v
tom případě měřit watty? Odpověď je jednoduchá, abyste uměli řídit kvalitu a délku tréninku.
Vytrvalostní trénink s wattmetrem
Všichni víme, že je důležité začínat s kratšími vytrvalostními tréninky a postupně je
prodlužovat, aby se tělo postupně adaptovalo na vytrvalostní zátěž. Málokdo ovšem ví,
jak dlouhý trénink je pro něj ideální. Pomoci nám může právě měření výkonu a tepové
frekvence. U trénovaného sportovce má jeho výkon následující průběh, v první fázi se
tělo adaptuje, to znamená, že klesá tepová frekvence a stoupá výkon, v druhé fází se
tyto dvě veličiny stabilizují a v poslední fázi začíná výkon klesat, přestože tepová
frekvence se stále drží na vyšší hodnotě. Pokud trénink ve vhodné chvíli ukončíme,
nedojde k přetrénování, ani nedostatečnému zatížení. Wattmetr je k tomu vynikajícím
pomocníkem, můžete navíc sledovat váš postup v průběhu tréninkového cyklu a následně
délku a intenzitu tréninku vhodně upravovat. Efektivita vašeho tréninku se tím může
výrazně zvýšit. Zkušení sportovci mohou intenzitu a délku tréninku v mnoha případech
odhadnout, ale ti méně zkušení většinou nikoliv.
Vytrvalostní trénink ve skupině
Tento trénink je praktikován převážně na společných týmových soustředěních. Tělo si na
špici zvyká na vyšší intenzity, přesto jsou tréninky velmi dlouhé. Před tímto typem
tréninků je vhodné mít najetý již nějaký objem. Při skupinovém vytrvalostním tréninku
můžete wattmetr také s výhodou využít. Pomocí výkonu a tepové frekvence, můžete řídit
optimální intenzitu, délku a frekvenci na špici. Pokud se vám podaří optimálně skloubit
tyto tři veličiny, budete z tohoto tréninku výrazně profitovat v prvních jarních závodech.
Nezapomínejte, že rychlost skupiny by měla být taková, abyste se i v háku pohybovali v
aerobním pásmu, jinak jízda postrádá vytrvalostní tréninkový efekt.
Watty a informace o celkovém zatížení organismu
Dalším přínosem wattmetru je výstup v podobě reálného zatížení organismu, takzvaného
stress faktoru. Tento údaj vám vypočítá speciální software dodávaný s wattmetrem, nebo
jej přímo na displeji zobrazují některé typy cyklistických computerů. Zatížení organismu
není přímo úměrné průměrnému wattovému výkonu, ani průměrné tepové frekvenci. Velmi
závisí na změnách intenzity jízdy. Díky hodnotě stress faktoru můžete posoudit skutečnou
náročnost tréninku a přizpůsobit pak trénink následující.
Wattmetr jako zpětná odezva
Pokud dobře znáte své hodnoty výkonu za různých podmínek, dokážete velice dobře posoudit
aktuální stav vašeho organismu a ne se jen domnívat, jak na tom jste. Předpokládá to
ovšem dlouhodobější a intenzivní využívání wattmetru. Při příležitostném používání si
jen těžko vytvoříte objektivní zhodnocení, a proto doporučuji používat wattmetr i při
závodech.
Závěrem
Pro začínající uživatele wattmetru je přípravné období ideální dobou k nasbírání základních
informací o chování svého organismu a reakcí na různé podněty způsobené různým typem zátěže,
například si můžete otestovat ideální frekvenci šlapání v různých situacích. Tyto informace
pak lze s výhodou využít i v závodech. Více o různých typech tréninku a využití wattmetru
se pokusím napsat v některém z dalších článků.
-
Autor: Martin Hunal
Vydáno: 20.2.2012
Kyslíkový stan v tréninkové přípravě
V zimní přípravě na sezónu jsem se rozhodl využít kyslíkový stan. Pro ty, které zajímá
tato metoda, jenž pomáhá posunout hranice výkonnosti zase o něco výše, jsem se pokusil
spolu s Rosťou Krotkým napsat několik mých prvních zkušeností.
Předchozí zkušenosti
Již v minulém roce jsem měl příležitost využít podobnou metodu, která je založená na
hypoxii. Označuje se zkratkou IHT (Intermittent Hypoxia Training) a funguje na principu
střídavého dýchání vysokohorského vzduchu. Moje zkušenosti s touto metodou byly velmi
pozitivní, podle mého názoru mi pomohla hlavně v následujících závodech k lepším výsledkům.
Druhá polovina sezóny už byla trochu horší, a proto jsem se rozhodl letos vyzkoušet i další
známou metodu, kyslíkový stan.
Popis
Kyslíkový stan, jenž simuluje vysokohorské prostředí, využila v kariéře řada sportovců.
Nejvíce tuto metodu proslavila Kateřina Neumannová při přípravě na olympiádu. I z tohoto
důvodu jsem se rozhodl vyzkoušet její účinky na sobě. Zapůjčil jsem si kyslíkový stan
Hypoxico. Jak je z názvu patrné, funguje kyslíkový stan na principu sníženého obsahu
kyslíku, tzv. hypoxie. Hlavním příslušenstvím stanu je generátor, který nasává okolní
vzduch a upravuje v něm právě koncentraci kyslíku. Přes hadici potom přivádí upravený
vzduch do stanu. Generátor dokáže simulovat nadmořskou výšku od 600 m.n.m. až do 4000
m.n.m. Stan je vyroben z průhledného materiálu, takže můžete bez problémů komunikovat s
okolím. Stan není absolutně utěsněn, generátor upravený vzduch pouze přivádí a přebytečný
se dostává do okolí síťovinou ve vrchní části stanu. Generátor je ovšem docela hlučný,
takže je vhodné jej umístit do jiné místnosti. Ve stanu, který jsem si zapůjčil, se pohodlně
vyspí dva lidé. V nabídce však jsou i stany menší, nebo naopak větší.
Adaptace
Adaptace organismu probíhá postupným zvyšováním nadmořské výšky. Já jsem začínal na 1400
m.n.m. Zprvu jsem každou noc zvyšoval nadmořskou výšku cca o 200 metrů. Nyní již zvyšuji po
více dnech, a to podle pocitu ze spánku. Zatím mi spaní ve stanu problém nedělá, ale při
vyšších nadmořských výškách už by kvalita spánku mohla být ovlivněná, a proto je potřeba
zvyšovat opatrně a adaptaci neuspěchat.
Hypoxie
Díky hypoxii dochází v těle ke zvýšené tvorbě hemoglobinu a červených krvinek, dále pak ke
změnám buněčných funkcí, snížení klidového krevního tlaku, srdeční tepové frekvence a u
astmatiků by mělo docházet i ke zlepšení astmatických potíží. Já je v minulosti měl, takže
věřím, že bude mít na mě stan i v tomto ohledu pozitivní vliv. Stan zatím používám tři týdny
a mám ho pronajatý na měsíc. V průběhu sezóny si plánuji stan pronajmout ještě jednou, ale
už na kratší dobu, protože adaptace na nadmořskou výšku bude pro mne snadnější. Důležité
budou výsledky krevních testů a jejich porovnání před a po použití kyslíkového stanu.
Krvetvorbu je také vhodné podpořit zvýšeným příjmem železa, vitamínu B12 a kyseliny listové.
Vzhledem k tomu, že vznik červené krvinky trvá zhruba sedm dní, je vhodné testy provést
minimálně po týdnu po ukončení použití kyslíkového stanu. Životnost červených krvinek je
100-120 dní, to je i důvod pro opakované použití kyslíkového stanu.
Vliv na trénink
Co se týká tréninků, zatím se cítím normálně a nemám pocit, že bych byl více unavený než
jindy. Zvládám absolvovat stejné dávky, jako když jsem stan nepoužíval. To pokládám za
velké pozitivum této metody.
Zhodnocení
Po prvních závodech, které mě čekají asi za měsíc po ukončení používání kyslíkového stanu,
se pokusím shrnout další moje pocity z účinku na můj organismus a očekávaný výkonnostní
růst. Věřím, že budou více než pozitivní. Také mě zajímá srovnání s výše zmiňovanou metodou
IHT. V dubnu se tedy můžete těšit na mé zhodnocení a porovnání obou metod.
-
Autor: Rostislav Krotký
Vydáno: 2.2.2012
Speciální příprava před sezónou
V tomto článku napíšu něco o speciální přípravě na závodní období. V této části přípravy
je již vhodné se převážně orientovat na kolo. S touto přípravou je vhodné začít asi 2 měsíce
před prvními plánovanými závody. Pro ty, co začínají závodit na začátku dubna, je nyní
nejvyšší čas. Jak by měla příprava vypadat, si povíme podrobněji.
Kdy začít
Jak už jsem naznačil, je vhodné začít ideálně 9 týdnů (v případě 4 týdenního makrocyklu)
před prvními plánovanými závody. Je to z toho důvodu, abychom byli schopni absolvovat 2
základní typy tréninku, speciální (cyklistickou) vytrvalostní část a následně začít
rozvíjet intenzity.
Vytrvalostí část
První makrocyklus speciální přípravy by měl být zaměřen převážně na objemový trénink.
Formou zvyšující se zátěže ve 3-5 denních cyklech bychom měli v tomto období připravit
tělo na vytrvalostní zátěž. Speciální tréninky by se měly odehrávat převážně v aerobním
pásmu. Je to velmi důležité pro další přípravu, protože si tímto způsobem budujeme základy
pro budoucí období. Pokud toto období vynecháme nebo výrazně zkrátíme, většinou se to projeví
brzkou jarní formou a následným propadem výkonnosti.
Nebylo by dobré ani v této době zapomínat na posilování, doporučuji však již využívat
posilování na kole. Začínáme postupně na 5min – 15min kopci, frekvencí 60-70 ot/min a tepové
frekvenci 10-15 tepů pod anaerobním prahem, popřípadě odpovídajícím wattovým výkonem. Ze
začátku stačí zařadit tento trénink jednou týdně.
Dalším důležitým tréninkovým prvkem jsou spurty. Aplikujeme je na konci každého tréninku.
Stačí 3 – 5 spurtů na maximum. Spurty mají nejen rychlostní přínos, aby si tělo zvyklo na
konci jízdy mobilizovat poslední síly, ale i jako aktivní regenerace po dlouhé relativně
jednotvárné jízdě.
V celé vytrvalostní části je možné kombinovat jak individuální, tak skupinovou jízdu. Lepší
jsou však menší skupiny, aby se organismus udržoval neustále v aerobní oblasti.
Intenzivní část
V posledním makrocyklu před závodním obdobím je nutné připravit tělo na vysoké intenzity,
ve kterých se bude pohybovat v prvních závodech. Pokud to neuděláme, bude to pro něj šok a
určitě se to projeví i na výsledku v závodě.
Intenzity zařazujeme postupně. Začínáme kratšími na úrovni anaerobního prahu, postupně je
v dalších trénincích prodlužujeme (tzv. intervalový trénink). Snažíme se držet "závodní"
frekvenci šlapání (95-100 ot/min).
V trénincích dále zařazujeme i kopce na vyšších intenzitách. Stále však praktikujeme výše
zmiňovaný silový trénink a spurty na konci tréninku. Celkový objem tréninku se může oproti
vytrvalostní části mírně snížit.
Bezprostřední příprava na první závody
Po této relativně hodně náročné intenzivní části a následném kompenzačním týdnu následuje
poslední předzávodní týden, kdy by se měly objemy tréninku již snížit a měli bychom se
aktivně rozjet před nadcházejícími závody.
Závěrem
Je zřejmé, že tato závěrečná příprava vyžaduje více času na trénink, než v jiných částech
sezóny. Pokud budete trénovat poctivě a správně, vynaložený čas se vám však určitě vrátí v
podobě dobrých výsledků po celý rok. Je vhodné tuto část sezóny nepodcenit. Pokud je to
možné, je lepší absolvovat tyto 2 přípravné části v klidu někde na jarním soustředění, kde
se tréninku můžete plně věnovat.
-
Autor: Rostislav Krotký
Vydáno: 13.1.2012
Jak na zimní soustředění
Leden bývá pro cyklisty, kteří začínají závodit až v dubnu nejvhodnějším obdobím
vyrazit na hory na lyže. Pro všeobecnou vytrvalostní přípravu jsou nejvhodnější
běžky. V aerobním pásmu se na běžkách můžete pohybovat dlouhé hodiny. Při tomto
tréninku zapojíte celé tělo a zlepšujete tak vytrvalostní, aerobní a silové schopnosti
organismu. Na zimní soustředění na běžkách stačí jeden týden.
Jak by měla vypadat příprava před plánovaným soustředěním
Při plánování týdenního soustředění na horách je dobré si uvědomit několik důležitých
věcí. Protože trénujete v cyklech, které mají stupňující se tendenci, je dobré zařadit
soustředění ve druhé části třítýdenní tréninkové části makro cyklu (čtvrtý týden
je kompenzační). Před soustředěním je však nutné být relativně odpočatý, takže dva
dny před odjezdem je vhodné zařadit pouze lehký kompenzační trénink nebo regeneraci.
Pokud je to možné, je vhodné mít před týdenním soustředěním zařazeno alespoň několik
tréninků na běžkách, aby se tělo, alespoň částečně adaptovalo na specifickou zátěž.
V opačném případě vás bude už po prvních trénincích bolet celé tělo. Pokud se budete
řídit těmito radami, můžete začít soustředění bez obav.
Průběh soustředění
Pokud vyjedete na celý týden, běžek si užijete dosyta a nemá tedy cenu začínat velkými
dávkami. Zvláště ti, co neměli možnost si na běžkách před soustředěním zatrénovat,
by měli dávat pozor, aby to s prvními tréninky nepřehnali. Soustředění tedy začínáme
lehčími a kratšími výjezdy a postupně dávky zvyšujeme. Je vhodné si dát po třech
dnech pauzu na regeneraci, zajít si do bazénu, sauny, vířivky, nebo na masáž a co
nejvíce zregenerovat. Po odpočinkovém dni, budete mít zase chuť postavit se do stopy.
Poslední den je dobré zařadit pouze lehčí trénink na „vyjetí“. Pokud plánujete kombinovat
běžky a sjezdovky, je lepší zařadit sjezd na dopoledne a odpoledne vyrazit na běžky.
Je to z toho důvodu, že sjezd je silová zátěž, jejíž trénink by měl být zařazen
vždy jako první a až po té trénovat vytrvalost. Tréninkové dávky jsou závislé na
věku a trénovanosti každého jedince a měli by být tak velké, abyste byli schopni
celé soustředění bez větších problémů absolvovat.
Trénink po soustředění
Po příjezdu domů si další den určitě zajděte na regenerační procedury. Následující
dva dny zařaďte lehký trénink a až po té regenerační týden. Je lepší, když tělo
přejde do odpočinku postupně, zvláště pak po větší zátěži.
Závěrem
Zimní soustředění na běžkách je bezesporu vynikající přípravou pro další cyklistický
trénink, který by již měl následovat v únoru v dalším tréninkovém makro cyklu tak,
abyste byli kvalitně připraveni na první dubnové starty. Pokud začínáte závodit
později, nebo naopak dříve, můžete si i zimní soustředění posunout na odpovídající
termín.
-
Autor: Rostislav Krotký
Vydáno: 23.12.2011
Trénink na válcích
Válce by neměly chybět ve výbavě žádného cyklisty. Proč si přednostně vybrat válce
jsem již psal v minulém článku. Nyní si v úvodu povíme, co je dobré si před tréninkem
na válcích uvědomit. Abychom docílili lehké a plynulé jízdy, je důležité mít dobře
nahuštěná kola. Válce je potřeba seřídit tak, aby osa předního kola byla kolmá na
osu předního válce. Je vhodné mít válce postavené poblíž nějakého opěrného bodu,
aby se vám lépe nastupovalo a slézalo.
Nesmíte však zapomenout, že na trenažéru bychom měli trénovat v dobře větrané místnosti,
ve které by měla být raději nižší teplota. Vždy jsou lepší větší prostory. I tak
musíte počítat s tím, že se budete více potit, a proto je potřeba mít připravené
dostatečné množství tekutin a popřípadě i ručník. Komu vyhovuje na ochlazování ventilátor,
možná nebude ručník potřebovat. A nyní již k samotnému tréninku.
Rozjetí
Každý trénink, nejen na válcích, bychom měli začít rozjetím. Rozjetí by mělo být
tak dlouhé, aby se organismus zahřál na provozní teplotu a byl tak připraven na
vyšší zátěž. Délka bývá kolem 15-20min. Intenzita je nižší, pohybujeme se do aerobního
prahu. Po rozjetí je vhodné slézt z kola a provést asi 5-10min protažení. Protažení
(strečink) je totiž o mnoho účinnější, pokud jsou svaly zahřáté. Po protažení je
již tělo připraveno na hlavní tréninkový program.
Hlavní tréninkový program
Tato část je založena na principu intervalového tréninku. Je úplně zbytečné drtit
na válcích dlouhý vytrvalostní trénink, daleko vhodnější a přínosnější jsou tréninky
intervalové. Délka hlavního programu se obvykle pohybuje mezi 0,5h – 1,5h. Pokud
nemáme k dispozici bržděné válce, musíme si vystačit pouze s frekvenčními intervaly.
Intervaly je možné řídit podle tepové frekvence, nebo podle wattmetru. Musíme si
však uvědomit, že se tělo na trenažeru více přehřívá, a tím se zvyšuje i tepová
frekvence. Toto zvýšení může být u každého jedince jiné. Hodně záleží na termoregulačních
schopnostech organismu. Tréninkové prahy je tedy vhodné stanovit i za použití wattmetru.
Přesto není wattmetr k tréninku na válcích bezpodmínečně nutný. Odpor se totiž mění
pouze rychlostí jízdy a můžeme jej tedy korigovat jen zařazeným převodem a frekvencí
šlapání. Pokud si před každým tréninkem nahustíte kolo na stejný tlak a používáte-li
stejné pláště nebo galusky, lze výkony v jednotlivých tréninkových jednotkách bez
problémů porovnávat.
Při řízení intervalového tréninku je možné pracovat s několika parametry. Můžete
zvyšovat počet intervalů, můžete zkracovat odpočinkovou fázi, prodlužovat délku
intervalů, nebo zvyšovat intenzitu intervalů. Tyto možnosti lze samozřejmě i různě
kombinovat. Důležité je zatěžovat organismus jen do té míry, než jeho výkonost v
rámci tréninku začne klesat. Poznáte to tak, že už nejste schopni udržet požadovaný
výkon ve stanoveném rozsahu tepové frekvence. U trénovaného jedince se tělo v prvních
intervalech zapracovává a postupně se jeho výkonnost zvyšuje. Po několika intervalech
výkon kulminuje a v dalších se již začíná zhoršovat. V této fázi je nutné trénink
ukončit. Velmi tedy záleží na druhu intervalového tréninku. Ten je nutné stanovit
individuálně podle toho, jak dlouhý trénink máte v plánu a jaká je vaše výkonnost.
Pro první intervalové tréninky doporučuji vyzkoušet toto:
5min rozjetí po protažení 95-100ot
5min 15-20tepů pod ANP 110-115ot intenzita
5min 95-100ot kompenzace
5min 10-15tepů pod ANP 110-115ot intenzita
5min 95-100ot kompenzace
5min 5-10tepů pod ANP 110-115ot intenzita
5min 95-100ot kompenzace
5min 5-10tepů pod ANP 110-115ot intenzita
10min 95-100ot kompenzace
Pokud jste byli schopní zopakovat poslední intenzitu na stejné, nebo vyšší úrovni
můžete si přidat po 5min kompenzaci další interval. Pokud ne, trénink ukončete 10min
kompenzací dle rozpisu. Vyhodnocení je zřejmé z předchozího textu. Pro následující
trénink upravte délku a intenzitu (max. ANP) intervalů tak, abyste mohli absolvovat
trénink v požadované délce.
Máte-li k dispozici bržděné válce, nabízí se vám další možnosti. Můžete buď střídat
frekvenční intervaly se silovými, nebo jet pouze trénink se silovými intervaly (na
válcích asi 70ot). Nezapomeňte, že silové intervaly se jezdí na nižší tepové frekvenci
(asi o 10 tepů) než intervaly frekvenční.
Vyjetí
Před ukončením tréninku je dobré opět slézt z kola, a provést asi 5-10min protažení.
Poté se ještě asi 10min kompenzačně vyjet. Po osprchování provést ještě jedno důkladné
protažení, nejlépe alespoň 20min.
V příštím článku vám ukážu nějaké protahovací cviky, a to s kolem i bez kola.
-
Autor: Rostislav Krotký
Vydáno: 14.12.2011
Trénink na trenažéru, výběr vhodného typu
Trenažér je většinou mezi cyklisty ta nejméně oblíbená forma cyklistiky, v zimních
měsících však většinou jediná možná. Jak si “zpříjemnit“ trénink na trenažéru a
přitom kvalitně odtrénovat a jaký trenažér vybrat? To jsou otázky, na které se vám
pokusím dnes odpovědět.
Jaký trenažér vybrat
Měli bychom si v první řadě uvědomit, k jakému tréninku jej budeme převážně používat
a zda jej budeme chtít občas někam vozit, případně zda jej budeme používat i v sezóně
a jakým způsobem. V podstatě máme na výběr mezi válci, klasickým trenažérem a stacionárním
kolem. Nebudu zde rozebírat různé modely, ale zaměřím se pouze na tyto tři kategorie.
Válce
Válce doporučuji všem mladým cyklistům a všem, kteří potřebují zlepšit techniku
šlapání. Jsou výborné i na vyjetí po tréninku. Vidím je jako nepostradatelnou pomůcku
pro mladé a začínající cyklisty pro naučení správné techniky šlapání. Protože jste
při jízdě na válcích nuceni držet rovnováhu, jsou zapojeny i menší svalové skupiny
a jízda tak připomíná nejvíce jízdu po silnici. Na pevných typech trenažérů jsou
nohy fixovány a trénink není tak účinný. Obávat se jich opravdu nemusíte. Pokud
nejste úplné dřevo, jezdit se na nich časem určitě naučíte. Jedinou nevýhodou je
jen horší možnost silového tréninku, snad s výjimkou bržděných válců, kde ovšem
odpor nelze měnit za jízdy. Přenositelnost je většinou dobrá, většina typů se dá
složit.
Klasický trenažér (ergometr)
Výhodou ergometru je jeho stabilita a možnost jednoduše a plynule měnit odpor brzdou.
Z tohoto důvodu je využíván hlavně pro intervalový a silový trénink, kdy si můžeme
jednoduše měnit zátěž mezi úseky. Využíván je také často na rozjíždění před časovkou.
Výhodou je i jeho dobrá přenositelnost a skladnost. Díky stabilitě můžete při delším
tréninku například sledovat TV. Trénink na trenažéru je totiž psychicky náročnější
než jízda v přírodě, protože kolem vás neubíhá krajina. Z tohoto důvodu se rozhodli
i někteří výrobci přidat těmto trenažérům možnost sledovat virtuální trasu na TV
nebo PC. Trenažérům přidali i další programové vychytávky, jako například programové
nastavení tréninkové trasy (automatická změna odporu zátěže dle virtuálního profilu
trasy), nebo závody mezi majiteli stejného vybavení, nebo virtuálními závodníky.
Trenažér tedy doporučuji na delší tréninky, silové tréninky a rozjíždění před závody,
popřípadě těm starším, kteří si už na válce netroufají. Přesto však nečekejte, že
ergometrem nahradíte cyklistický trénink.
Stacionární nebo spinningové kolo
Předchozí dvě kategorie umožňovaly trénink na kole, na kterém jezdíte i na silnici.
Stacionární kolo je nahrazuje, a proto má dle mého názoru pro opravdového cyklistu
jen omezené možnosti. Jen na málo stacionárních kolech si můžete udělat identický
posed jako na svém kole. Když už se vám podaří nastavit výšku a pozici sedla a řídítek,
můžete narazit na délku klik, šířku středu (můžete mít například nohy dál od sebe),
atp. Stacionární kola mají v oblibě hlavně ženy, protože klasické kolo jim v bytě
vadí a stacionární kolo považují za kus vybavení. Přesto pokud se vám podaří se
vším tím nějak vypořádat, dá se i na stacionárním kole nějaký ten trénink objet.
Speciálním případem stacionárního kola je kolo spinningové, které je hojně využívané
ve fitcentrech. Tréninky na spinningových kolech jsou většinou stavěné pro posílení
celého těla a nemají s cyklistickým tréninkem mnoho společného, přesto bych je jako
zpestření zimních tréninků nezavrhoval. Výhodou spinningových kol je hlavně jejich
setrvačník, který vás nutí plynule šlapat a v neposlední řadě i trénink ve skupině,
který je mnohem příjemnější.
Závěrem
Trenažérem nikdy nenahradíte trénink na silnici. Trenažér vám nabídne pouze konstantní
odpor, ale v reálných podmínkách je odpor vždy velmi proměnlivý, ovlivněný nerovnostmi,
poryvy větru atp. Z tohoto důvodu budete přechod na silnici vždy pociťovat jako
změnu, se kterou se tělo musí vyrovnat. Vyrovná se s ní pouze a jenom tréninkem
v těchto podmínkách. Přesto lze trenažér účinně využít ke zlepšení oběhového systému,
ke zlepšení techniky šlapání a k posílení svalstva, popřípadě úpravě tělesné váhy.
Speciálně pak k rozjíždění, nebo kompenzačnímu vyjetí. Podle toho, k čemu bude trenažér
nejvíce využíván, byste se měli i rozhodovat, který typ zakoupit. Já doporučuji
pro každého, kdo to myslí s cyklistikou vážně pořídit si na prvním místě válce a
až po té se dovybavit ergometrem, popřípadě stacionárním kolem. Příště už bude nějaký
konkrétní trénink.
-
Autor: Rostislav Krotký
Vydáno: 4.12.2011
Příklad tréninku v závěru prvního přípravného období
První přípravné období by mělo vyvrcholit před vánoci, abychom měli dostatečný čas
a prostor si mezi svátky důkladně odpočinout před stěžejní objemovou zimní přípravou.
Listopadový trénink byl lehčí, tělo si zvykalo postupně na tréninkovou zátěž. Prosincem
toto období postupně ukončíme a v lednu začíná druhé přípravné období, ve kterém
už budeme tvrdě systematicky trénovat.
Trénink v prosinci
V prosinci tedy využijeme tréninkových prostředků, o kterých jsem psal v článku
„Trénink v prvním přípravném období“. Pro většinu z nás je ideální týdenní cyklus,
a protože vánoce máme letos v sobotu, pokusím se to zohlednit i v navrhovaném tréninkovém
plánu. Plán sestavuji pro ambiciózního hobby cyklistu, který přes týden chodí do
práce a o víkendu má více času.
Příklad plánu
Čt
|
1.12.
|
- Regenerace (plavání + sauna, masáž, …)
|
Pá
|
2.12.
|
- Posilovna (1h) + 30min válce
|
So
|
3.12.
|
- Vytrvalost (2h – kolo nebo tůra + 30min válce)
|
Ne
|
4.12.
|
- Vytrvalost (2,5h – kolo nebo tůra + 30min válce)
|
Po
|
5.12.
|
- Regenerace (plavání, sauna, masáž, …)
|
Út
|
6.12.
|
- Posilovna (1h) + 30min válce
|
St
|
7.12.
|
- Tělocvična (1h), Běh nebo Trenažér (ergometr, válce) (1h)
|
Čt
|
8.12.
|
- Regenerace (plavání, sauna, masáž, …)
|
Pá
|
9.12.
|
- Posilovna (1h) + 30min válce
|
So
|
10.12.
|
- Vytrvalost (2,5h – kolo nebo tůra + 30min válce)
|
Ne
|
11.12.
|
- Vytrvalost (3h – kolo nebo tůra + 30min válce)
|
Po
|
12.12.
|
- Regenerace (plavání, sauna, masáž, …)
|
Út
|
13.12.
|
- Posilovna (1h) + 30min válce
|
St
|
14.12.
|
- Tělocvična (1h), Běh nebo Trenažér (ergometr, válce) (1,5h)
|
Čt
|
15.12.
|
- Regenerace (plavání, sauna, masáž, …)
|
Pá
|
16.12.
|
- Posilovna (1h) + 30min válce
|
So
|
17.12.
|
- Vytrvalost (3h – kolo nebo tůra + 30min válce)
|
Ne
|
18.12.
|
- Vytrvalost (3,5h – kolo nebo tůra + 30min válce)
|
Po
|
19.12.
|
- Regenerace (plavání, sauna, masáž, …)
|
Út
|
20.12.
|
- Posilovna (1h) + 30min válce
|
St
|
21.12.
|
- Tělocvična (1h), Běh nebo Trenažér (ergometr, válce) (2h)
|
Čt
|
22.12.
|
- Regenerace (plavání, sauna, masáž, …)
|
Pá
|
23.12.
|
- Posilovna (1h) + 30min válce
|
So
|
24.12.
|
- Volno - Vánoce
|
Ne
|
25.12.
|
- Volno + 30min válce
|
Po
|
26.12.
|
- Volno
|
Út
|
27.12.
|
- Posilovna (1h) + 30min válce
|
St
|
27.12.
|
- Tělocvična (1h), Běh nebo Trenažér (ergometr, válce) (1h)
|
Čt
|
28.12.
|
- Regenerace (plavání, sauna, masáž, …)
|
Pá
|
29.12.
|
- Volno + 30min válce
|
So
|
30.12.
|
- Volno - Silvestr
|
Souhrn za prosinec:
|
Posilovna:
|
8x - 8h
|
Tělocvična:
|
4x - 4h
|
Běh nebo Trenažér:
|
6h
|
Vytrvalost:
|
16,5h
|
Válce:
|
8h
|
Regenerace:
|
8x
|
Celkem:
|
asi 50h
|
Závěrem
Tento příklad se dá různě modifikovat podle možností každého jedince. Úmyslně jsem
zařadil větší množství kratších tréninků na válcích, protože většina méně zkušenějších
cyklistů mívá problémy s technikou šlapání a válce jsou výborným prostředkem na
zlepšení tohoto neduhu. Navíc jsem je zařadil po silových a pro cyklistu méně přirozených
aktivitách na uvolnění namožených svalových partií. Jízda by měla být frekvenční
a pouze aerobní s důrazem na techniku šlapání. Pokud jsem do jednoho dne uvedl více
aktivit, měli by být prováděny v pořadí, ve kterém jsem je napsal. V některém dalším
článku popíšu trénink na trenažeru. Jinak o principech tréninku budu postupně psát
v sekci “Trénink“.
-
Autor: Rostislav Krotký
Vydáno: 27.11.2011
Trénink v posilovně
Většina cyklistů si klade v zimním období otázku, jak nejefektivněji trénovat. Posilovna
je jedním ze základních tréninkových prostředků v tomto období. Ukážeme si nyní,
jak nejlépe posilovnu využít ke zlepšení výkonnosti. Pro cyklistu jsou v zásadě
dvě možnosti tréninku v posilovně. Buď může zvolit takzvaný kruhový trénink, nebo
klasický silový trénink. Který nejlépe vybrat? Ukážeme si, v čem se oba typy tréninku
liší a k čemu jsou dobré.
Silový kruhový trénink
Je založen na principu postupného procvičení celého těla. Cviky jsou řazeny za sebou.
Po docvičení jednoho cviku se přechází bez přestávky na cvik další. Krátká přestávka
se zařadí po odcvičení všech cviků v kolečku. Koleček se absolvuje několik, záleží
na trénovanosti jedince. Minimálně však alespoň 3. Počet cviků v jednom kolečku
se pohybuje zpravidla mezi 8 až 12. Jeden cvik se cvičí 20 – 40 sekund. Následující
cvik je vždy prováděn na opačnou svalovou partii, než byl cvik předchozí. Ideálně
začínáme cvičit od středu těla a postupujeme ke končetinám. Trénink je velice náročný
pro oběhový systém, protože se střídavě prokrvují odlišné svalové skupiny. Takto
prováděným tréninkem si významně nezvýšíte sílu, ani si nevybudujete velké svalstvo.
Kruhový trénink je vhodný zvláště pro formování postavy, při hubnutí a především
k posílení oběhového systému. Proto je často doporučován pro ženy, pro ty co chtějí
co nejefektivněji shodit nadbytečná kila, nebo jako doplněk k jiným sportům.
Klasický silový trénink
Trénink prováděný klasickým způsobem je vždy cílen na určitou svalovou partii, které
se věnujeme důkladněji. Nejdříve procvičujeme největší sval dané partie a postupně
přecházíme ke svalům menším. Cvičíme v sériích, kdy počet opakování volíme v každé
sérii dle zaměření tréninku. Podle toho, zda je zaměřen na budování objemu svalstva
nebo na zvyšování síly. Trénink je vhodný pro zdatné sportovce. Cyklista se samozřejmě
bude zaměřovat hlavně na zvyšování síly pro něj důležitých svalových partií. Svalové
partie namáhané při cyklistice spíše staticky je dobré hlavně protahovat. Při cvičení
jim nemusíme věnovat takovou pozornost a cvičíme je spíše doplňkově.
Všeobecné informace
Před každým cvičením je nutné, aby byly procvičované svalové partie zahřáté a dobře
protažené. Zvýšíte tak jejich výkon a předejdete případným svalovým zraněním. Pro
cyklistu je vhodné při obou typech tréninku provádět cviky dynamicky. Do posilovny
bychom měli přijít relativně odpočatí. Není vhodné absolvovat předešlý den náročnější
cyklistický trénink a neplánovat jej ani v den, kdy jdeme do posilovny. Při první
návštěvě posilovny je potřeba cvičit s menšími zátěžemi, abychom si nepřivodili
svalovou horečku. Při dalších návštěvách můžeme zátěže postupně zvyšovat. Pokud
chodíme do posilovny pravidelně, je vhodné trénink po určité době obměnit, aby nedošlo
ke stagnaci tréninkového efektu. Pro cyklistu jsou vhodné 1 – 2 návštěvy posilovny
týdně.
-
Autor: Rostislav Krotký
Vydáno: 27.11.2011
Trénink v prvním přípravném období
Toto období slouží k zapracování organismu do tréninkového procesu. Mělo by trvat
3-4 týdny. Intenzity jsou vesměs nízké a důraz je kladen především na techniku provedení.
Sportovní aktivity, na které není tělo zvyklé, je dobré provádět s rozumem, zvláště
pak aktivity náchylnější na zranění, jako jsou různé hry a sporty založené na dynamických
pohybech. Před každým cvičením je důležité nejprve zahřát svaly nějakým aerobním
cvičením a poté se dostatečně protáhnout. Tím předejdeme případným svalovým zraněním.
Jaké jsou nejvhodnější sportovní aktivity pro cyklistu v tomto přípravném období
a kolik času jim věnovat, si povíme dále.
Sportovní aktivity rozdělíme do tří základních skupin, a to podle druhu zátěže.
Vytrvalost
U dospělého by měla vytrvalost v tomto období tvořit největší část jeho sportovních
aktivit, a to asi 3/4 celkového tréninkového času. V případě pěkného počasí preferujeme
silniční kolo. Soustředíme se hlavně na techniku šlapání a správný posed. V chladnějším
počasí můžeme využít horské kolo a opět se raději soustředíme na techniku jízdy,
než na samotný výkon. Pokud už to na kole nejde, jsou vhodným vytrvalostním tréninkem
pěší tůry. Rychlou chůzi můžeme střídat i s lehkým během. Později může být trénink
pouze běžecký. Jakmile přijde zima, je výborným vytrvalostním tréninkem běh na lyžích,
nebo bruslení na zamrzlém rybníku.
Sila
V tomto období se provádí silový trénink především v posilovně. Protože začínáme
cvičit, cvičíme s menší zátěží a soustředíme se hlavně na správnost prováděných
cviků. Pokud nemáme možnost navštěvovat posilovnu, můžeme ji nahradit silovějšími
výjezdy na kole, nebo trenažeru. Nesmíme však zapomenout posilovat i ostatní svalové
partie alespoň v domácích podmínkách. Zajímavou alternativou je též chůze do schodů,
nebo strmého kopce. Posilování by mělo tvořit asi 1/6 všech sportovních aktivit.
Rychlost
Jedná se převážně o doplňkové sporty jako je fotbálek, basketbal, hokej atp. Později
lze zařadit i krátké výběhy do kopce. Celkový objem by se u dospělého mohl pohybovat
kolem 1/12 celkového tréninkového času.
Ani v tomto období bychom neměli zapomínat na dostatečný spánek a regeneraci. Ta
je při každém sportu velmi důležitá.
|